až do pěti ranních
hráli kluci naživo
i přes násilí
které hrozilo
boží afterparty
s doktorem Koulienem
byla eskortou naší
na cestě za úsvitem
a tak jako tak
mi přišel páteční božák
jiný než obvykle
a i tak dodržel
Božácké tradice
Moji subjektivní cestu k umění ostatní nejspíš nepochopí, ani nečekám žádné docenění, ale nejsem naivní, takže mi to nevadí
Bylo dřív vejce nebo slepice?
trojice tří druhu homo dva samci, samice
tvý asociace
letí jako světlo
promítá tvé nitro
a moje pero
jasem jeho
bylo oslněno
psychologie podle Freuda
utáhla mi pouta
jógou je i tvorba
úděl svůj přezdívám mókša
termínem co západ nepoužívá
nerozumí mu, nemůže
předsudky křesťanů, jejich pravdu
já respektuju jako opozici
úděl mého bytí
sto životů mě žene
fénixův úděl, Sisyfové!
předchůdců mám tisíce
podstata jáství prý zažije
analogii k nádobě
z krve, tvé, té kostěné
smotané do nepřehledné orgie
hemží se, ve stavu opilém
smrt je znovuzrození
ale ne v Nirvaně
tam duše mile zpívají
hudba sfér dokladem
že výsledek je principem
z toho plyne že,
řídím po tmě
pravdu hledat skrz
šmouhu na skle
toulám se autem
vidím vesmír
jako tělo má můj šat
má i átman moje tělo
spotřební artikl po výrobě
ocejchován spotřební lhůtou
s tělem je to stejné
osud je tak daný, odsouzení k smrti
rovnat se člověku
oslovit myšlenku
pudem z nerostu
zkouší jeho átman
prosím tě přestaň
vydej se po trase
najdeš se ve Lhase
zpátky v bytě
a její prst
byl přesně tam
kde jsme chtěli, aby byl
tohle je báseň s tématem zklamání
který teď zažiješ, protože ti tři
žili v askezi
to zamrzí
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)